Anthea

,,Přináším světlo vhledu."

,,Pomáhám lidem otevřít jejich Vědomí a obnovit spojení s Moudrostí Duše, protože to je ta nejspolehlivější navigace na cestě životem."

Jsem průvodkyně, inspirátorka a umělkyně, která lidem pomáhá ukotvit jejich božské vědomí do každodenního života.

Už od dětství v lidech vidím jejich světlo duše, a zároveň nefunkční programy, které jej zastiňují. Ráda inspiruji druhé k rozpomínání na Božský Původ našich duší, protože vnitřně vím, že to jediné opravdové štěstí se ukrývá v prožitku naší Věčné Podstaty. Miluji sledovat, jak se jemněhmotný svět prolíná s fyzickou realitou.

Když jsem svědkem toho, jak lidé začínají žít svou přirozenost, cítím, že jsem na svém místě.

Umělecké obrazy a vhledy, které zapisuji, pomáhají lidem poznat jejich osobní přirozenost a žít v souladu s plánem duše. Moje tvorba i život se odvíjí od proudu inspirace. Cítím se být vedena silou Vědomí, která mi ukazuje, jakým směrem se ubírat a co aktuálně tvořit. 

Zásadním zlomem v mém životě se stalo mateřství, které mě učí plně přijímat zodpovědnost za svůj život a být jeho vědomou (spolu)tvůrkyní. Mé multidimenzionální vnímání se příjemně ukotvilo do žité JednoDuchosti všedního dne, a tak veškeré lidské radosti i strasti prožívám vědomím své věčné duše, která hledí na každou zkušenost s humorným nadhledem.

 

...Jak to začalo? No.. už v dětství jsem si připadala tak trochu ,,divná". 

Poeticky řečeno: vždy jsem vnímala různé odstíny existence. To se ale v mém okolí setkávalo s nepochopením, a tak jsem se čím dál vác uzavírala do sebe. Má největší výzva v dospívání spočívala v tom, udržet si svou identitu a ctít své potřeby. Vnímala jsem myšlenky a emoce druhých lidí, jako by byly moje vlastní. Tehdy jsem ještě netušila, že jsem médium.

Vždy jsem byla velmi senzitivní na okolní energie, ale tehdy jsem ještě nevěděla, co s tím.

 Neuměla jsem to takto pojmenovat, natož uchopit, a tak jsem se ztrácela sama v sobě, plná absorbovaných energií zvenčí.

Cítila jsem se kvůli tomu doslova jako host na cizí planetě. Nejraději jsem trávila čas o samotě, a libovala jsem si v tichu. Jenom já, knihy, a štětce s barvami. Malovala jsem tehdy poměrně depresivní, ponuré obrazy. Aniž bych to tehdy tušila, aplikovala jsem na sobě intuitivní arteterapii, která mi pomáhala v očistě. Doslova jsem se vykreslila ze stavů, které mě tížily. 

 

Až když jsem prodělala epileptický záchvat, otevřely se mi oči a já pochopila, co se mi v životě dělo a proč. Prožila jsem úlevný ,,aha moment" v příběhu mé duše.

Byl to můj první mimotělní zážitek. Ocitla jsem se mimo čas a prostor a vnímala pouze to, že JSEM.  Po probuzení jsem se cítila jako vyměněná: depresivní stavy zmizely, do života mi vstoupili noví lidé, nečekané příležitosti, začala jsem jinak vnímat, cítit a uvažovat. Každý den přibývaly synchronicity, které podporovaly rozpomínání na příběh mé duše.

Pochopila jsem, že se neučím nic nového, jen si rozpomínám na to, co už moc dobře znám z dávné minulosti. 

Jak se mé dary probouzely k životu, začali ke mě chodit lidé, kteří žádali o radu a vhled do jejich životní situace. Tehdy jsem zjistila, že má přirozenost funguje na tom, nechat skrze sebe proudit Vyšší Inspiraci - v jakékoli formě, která se přihlásí: skrze slovo, obraz, zvuk, pohyb,. Poprvé v životě jsem v tomto prožitku pocítila absolutní baženost, radost a hluboký vnitřní mír.

Tady by to mohlo končit.. Ale nekončí. Ten nějvětší bod zlomu měl teprve přijít. až po letech vědomé cesty. Temná noc duše mě rozdrtila na prach, abych mohla znovu povstat jako fénix, ve zcela nové kvalitě.

S příchodem mého syna na svět jsem prodělala hlubokou temnou noc duše. Došlo mi, že má ,,cesta sebepoznání" se téměř nepozorovaně stala ÚNIKOVOU ZÓNOU z běžné fyzické reality. Iluze pocitu, že jsem na své cestě už ,,docela daleko", se rozplynula jako mlha a nezbylo nic víc, než hluboký, tehdy bolestný prožitek pokory.

Se zděšením jsem stála před zrcadlem své duše a sledovala, jak mě channeling odváděl od toho podstatného. Snášela jsem na Zem vznešené inspirace a posvátnou atmosféru, ale potácela jsem se v naprostých základech, jako je materiální zázemí a finanční zajištění, zdravé vztahy včetně vztahu k sobě, hlubší práce s emocemi a otevřená komunikace.

Mateřství mě doslova posadilo na zadek a dopad na Zem byl opravdu tvrdý: mé napojení na Akášu a Zdroj se velmi oslabilo. Najednou jsem cítila jen spojení s fyzickým a emocionálním tělem - částmi sebe, kterým jsem dříve věnovala nejméně pozornosti. Mé dočasné odpojení bylo řízené ,,seshora", abych neulítla a věnovala konečně plnou pozornost oněm základním pilířům každodenního života, které jsem si potřebovala urovnat.

Po této velké očistě mé napojení opět zesílilo a já zpětně pochopila, proč jsem prošla zkušeností uletění do vysokých stavu vědomí a poznání zákonů vesmíru, abych následně spadla na Zem a uvedla do praxe vše, co jsem se před tím naučila převážně na energetické úrovni. Zcela jsem přehodntila představy o sobě, o mé cestě a poslání.

Multidimenzionální vědomí, ukotvené v běžném životě, zahrnuje schopnost nelpění, nadhledu nad běžnými situacemi ve vztazích, soucitné jednání, schopnost láskyplné sebereflexe a celistvost.

Už nepochybuji nad tím, že jsem zde jako most mezi Nebem a Zemí, ne jen kosmickou duší, za kterou jsem se kdysi považovala. Důkazem je mi hojnost, která mě od té doby provází na materiální, duševní i duchovní úrovni.

Dnes už vím, že mě životní zkušenosti připravovaly na to, abych lidem předávala zkušenosti sjednocení zdánlivých protikladů a rozporů v různých fázích vývoje duše. Jsem zde pro každého, kdo ucítí volání duše, z velké části ke mě však přicházejí právě hvězdné duše s kosmickým vědomím, které se na Zemi necítí jako doma a ve své každodenní realitě tápou.

Vnímám, že lidé s široce otevřeným vědomím nepotřebují zavádějící informaci o tom, že by se měli uzemnit; potřebují individuální podporu pro jejich integraci a nalezení radosti na Zemi. Potřebují objevit způsob, jak jejich specifické dary uplatnit v reálném životě. I já mezi tyto typy duší patřím. Tu cestu už jsem prošlapala a vede mě samozřejmě stále dál a dál. Pokud s vámi můj příběh rezonuje a cítíte, že Vás mohu podpořit, bude mi potěšením kráčet kus cesty s Vámi.

 

Božství, které prožívá samo sebe v každodennosti: to je to, co mě baví žít a předávat dál.

 

 S vděčností za vše prožité i to, co teprve nastane