Anthea

,,Přináším světlo vhledu."

,,Pomáhám lidem otevřít jejich Vědomí a obnovit spojení s Moudrostí Duše, protože to je ta nejspolehlivější navigace na cestě životem."

Jsem průvodkyně vzestupem, která pomáhá lidem spojit se s božstvím v každodenním životě.

Už od dětství v lidech vidím jejich světlo duše, a zároveň nefunkční programy, které jej zastiňují. Ráda inspiruju k rozpomínání na Božský Původ našich duší, protože vnitřně vím, že to jediné opravdové štěstí se ukrývá v prožitku naší Věčné Podstaty. Miluji sledovat, jak se jemněhmotný svět prolíná s fyzickou realitou.

Když jsem svědkem toho, jak lidé začínají žít svou přirozenost, cítím, že jsem na svém místě.

Umělecké obrazy a vhledy, které zapisuji, pomáhají lidem poznat jejich osobní přirozenost a žít v souladu s plánem duše. Moje tvorba i život se odvíjí od proudu inspirace. Cítím se být vedena silou Vědomí, která mi ukazuje, jakým směrem se ubírat a co aktuálně tvořit. 

Zásadním zlomem v mém životě se stalo mateřství, které mě učí plně přijímat zodpovědnost za svůj život a být jeho vědomou (spolu)tvůrkyní. Mé multidimenzionální vnímání se příjemně ukotvilo do žité JednoDuchosti všedního dne, a tak veškeré lidské radosti i strasti prožívám vědomím své věčné duše, která hledí na každou zkušenost s humorným nadhledem.

 

...Jak to začalo? No.. už v dětství jsem si připadala tak trochu ,,divná". 

Poeticky řečeno: vždy jsem vnímala různé odstíny existence. To se ale v mém okolí setkávalo s nepochopením, a tak jsem se čím dál vác uzavírala do sebe. Má největší výzva v dospívání spočívala v tom, udržet si svou identitu a ctít své potřeby. Vnímala jsem myšlenky a emoce druhých lidí, jako by byly moje vlastní. Tehdy jsem ještě netušila, že jsem médium.

Vždy jsem byla velmi senzitivní na okolní energie, ale tehdy jsem ještě nevěděla, co s tím.

 Neuměla jsem to takto pojmenovat, natož uchopit, a tak jsem se ztrácela sama v sobě, plná absorbovaných energií zvenčí.

Cítila jsem se kvůli tomu doslova jako host na cizí planetě. Nejraději jsem trávila čas o samotě, a libovala jsem si v tichu. Jenom já, knihy, a štětce s barvami. Malovala jsem tehdy poměrně depresivní, ponuré obrazy. Aniž bych to tehdy tušila, aplikovala jsem na sobě intuitivní arteterapii, která mi pomáhala v očistě. Doslova jsem se vykreslila ze stavů, které mě tížily. 

 

Až když jsem prodělala epileptický záchvat, otevřely se mi oči a já pochopila, co se mi v životě dělo a proč. Prožila jsem úlevný ,,aha moment" v příběhu mé duše.

Byl to můj první mimotělní zážitek. Ocitla jsem se mimo čas a prostor a vnímala pouze to, že JSEM.  Po probuzení jsem se cítila jako vyměněná: depresivní stavy zmizely, do života mi vstoupili noví lidé, nečekané příležitosti, začala jsem jinak vnímat, cítit a uvažovat. Každý den přibývaly synchronicity, které podporovaly rozpomínání na příběh mé duše.

Pochopila jsem, že se neučím nic nového, jen si rozpomínám na to, co už moc dobře znám z dávné minulosti. 

Jak se mé dary probouzely k životu, začali ke mě chodit lidé, kteří žádali o radu a vhled do jejich životní situace. Tehdy jsem zjistila, že má přirozenost funguje na tom, nechat skrze sebe proudit Vyšší Inspiraci - v jakékoli formě, která se přihlásí: skrze slovo, obraz, zvuk, pohyb,. Poprvé v životě jsem v tomto prožitku pocítila absolutní baženost, radost a hluboký vnitřní mír.

Tady by to mohlo končit.. Ale nekončí. Ten nějvětší bod zlomu měl teprve přijít. až po x letech vědomé cesty. Temná noc duše mě rozdrtila na prach, abych mohla znovu povstat jako fénix, ve zcela nové kvalitě.

S příchodem mého syna na svět jsem prodělala hlubokou temnou noc duše. Došlo mi, že má ,,cesta sebepoznání" se téměř nepozorovaně stala ÚNIKOVOU ZÓNOU z běžné fyzické reality. Iluze pocitu, že jsem na své cestě už ,,docela daleko", se rozplynula jako mlha a nezbylo nic víc, než hluboký, tehdy bolestný prožitek pokory.

Se zděšením jsem stála před zrcadlem své duše a sledovala, jak mě channeling odváděl od toho podstatného. Snášela jsem na Zem vznešené inspirace a posvátnou atmosféru, ale potácela jsem se v naprostých základech, jako je materiální zázemí a finanční zajištění, zdravé vztahy včetně vztahu k sobě, hlubší práce s emocemi a otevřená komunikace.

Mateřství mě doslova posadilo na zadek a dopad na Zem byl opravdu tvrdý: mé napojení na Akášu a Zdroj se velmi oslabilo. Najednou jsem cítila jen spojení s fyzickým a emocionálním tělem - částmi sebe, kterým jsem dříve věnovala nejméně pozornosti. Mé dočasné odpojení bylo řízené ,,seshora", abych neulítla a věnovala konečně plnou pozornost oněm základním pilířům každodenního života, které jsem si potřebovala urovnat.

Po této velké očistě mé napojení opět zesílilo a já zpětně pochopila, proč jsem prošla zkušeností uletění do vysokých stavu vědomí a poznání zákonů vesmíru, abych následně spadla na Zem a uvedla do praxe vše, co jsem se před tím naučila převážně na energetické úrovni. Zcela jsem přehodntila představy o sobě, o mé cestě a poslání.

Multidimenzionální vědomí, ukotvené v běžném životě, zahrnuje schopnost nelpění, nadhledu nad běžnými situacemi ve vztazích, soucitné jednání, schopnost láskyplné sebereflexe a celistvost.

Už nepochybuji nad tím, že jsem zde jako most mezi Nebem a Zemí, ne jen kosmickou duší, za kterou jsem se kdysi považovala. Důkazem je mi hojnost, která mě od té doby provází na materiální, duševní i duchovní úrovni.

Dnes už vím, že mě životní zkušenosti připravovaly na to, abych lidem předávala zkušenosti sjednocení zdánlivých protikladů a rozporů v různých fázích vývoje duše. Jsem zde pro každého, kdo ucítí volání duše, z velké části ke mě však přicházejí právě hvězdné duše s kosmickým vědomím, které se na Zemi necítí jako doma a ve své každodenní realitě tápou.

Vnímám, že lidé s široce otevřeným vědomím nepotřebují zavádějící informaci o tom, že by se měli uzemnit; potřebují individuální podporu pro jejich integraci a nalezení radosti na Zemi. Potřebují objevit způsob, jak jejich specifické dary uplatnit v reálném životě. I já mezi tyto typy duší patřím. Tu cestu už jsem prošlapala a vede mě samozřejmě stále dál a dál. Pokud s vámi můj příběh rezonuje a cítíte, že Vás mohu podpořit, bude mi potěšením kráčet kus cesty s Vámi.

 

Božství, které prožívá samo sebe v každodennosti: to je to, co mě baví žít a předávat dál.

 

 S vděčností za vše prožité i to, co teprve nastane